LiborKl

Raná - Chomutov - Most

5. 8. 2007 vypadaly podmínky pro létání velmi dobře, doma jsem byl však donucen nasbírat dopoledne opravou vysavače rodinobody, a tak jsem mohl vyrazit až po obědě, což nakonec nebylo tak špatné (ten oběd). Na Ranou jsem dorazil před druhou hodinou a koukám jak Poletucha vrtá spirálu k zemi. Když dovrtal, svěřil se, že je to nějaké divoké, že na to nemá nervy. Za chvíli přistál strejda Bohouš s podobným hodnocením. Ha, povídám si, když ta termika tak zuří, to bych se tam mohl chvilku aspoň udržet, škoda, že jsem nemohl přijet dřív. Ještě jsem se spoluletcem probral včerejší výlet nad Louny a protože čas kvapil, vyrazil jsem na startovačku.

Na start se zde připravovali kurzíci, a tak jsem také za chvilku čekal na startu na závan termiky. Jak se dole zvedly fléry v jihovýchodním závanu, zvednul jsem vrchlík a co čert nechtěl, jako včera, jako ve výtahu. Chytil jsem krásný stoupák a za chvilku jsem už vytrvale točil jsa unášen za kopec. To co jsem zde vídal, že někdo přišel, odstartoval a odletěl, to se mi teď konečně také povedlo. Předvádí to zde často například PetrCh, ale ten je zde pro některé naprosto neznámý, přestože se opravdu snaží zviditelnit například pohybem po celé rozloze kopce s padákem nad hlavou. Tak to také neumím. Ale zpět k letu. Po vytočení stoupáku jsem si to namířil nad Počerady, tam to prý nosí. Nechtěl jsem s sebou plácnout někde na zem na dohled od Rané, když už se ten start tak povedl. Kdysi jsem slyšel o čertech létajících z elektriky a řeknu vám, stoupák nad elektrárnou byl opravdu čertovský. Několikrát jsem musel domlouvat, na můj vkus, razantnějšími zásahy do řízení plachtě nad sebou, aby zůstala v konstruktérem projektované letové pozici, což se kupodivu dařilo. Elektrárna mě vykopla v dostatečné výšce a tak jsem to namířil na Chomutov, což je oblíbený směr, jak jsem předtím zjistil na záznamech přeletů na PGwebu. Stoupáky se dostavovaly hezky pravidelně a tak jsem byl za hodinu nad předměstím Chomutova. Pamětliv rady nepouštět se do žádných větších akcí jsem se rozhodl, že směrem do hor nepoletím, abych nezabloudil, ale že se prostě a jednoduše vrátím na Ranou. Tak jsem to otočil směr Most, podél dolů, abych si té krásné industriální krajiny užil. Po druhém klouzání směr Most a druhém vytočeném stoupáku, kdy jsem se posunul blíže ke středu Chomutova a dále od Mostu, než když jsem tuto zpáteční cestu započal, jsem pochopil, že cesta zpět nebude tak jednoduchá jako let po větru. Zatlačil jsem tedy více do speedu a pomalu se prokousával k Mostu střídaje točení stoupáků s klouzáním. Těsně před Mostem jsem vytočil do 1800 AMSL, ale pak už to šlo jen dolů a výšku jsem spíše ztrácel než získával a po zoufalé snaze ustředit slabé stoupáčky si mě přitáhla obec s příznačným názvem Nemilkov. Suma sumárum něco přes hodinu tam a 2 hodiny zpátky, celkem něco málo přes 3 hodiny krásného letu spolu s několika dravci, které jsem cestou ve výškách potkal.

Sbalil jsem bágl a vydal se k silnici s tím, že buď se svezu nebo ten kousek odšlapu. Když může běhat Škrabka po Alpách, co bych nemohl chodit po rovině. Mávnul jsem na přijíždějící starší teréňák, který zastavil. Poté, co jsem mladému páru vysvětlil, že jsem letěl z Rané do Chomutova a odtamtud sem k Mostu, málem vypadli z auta. Tak jsem je rychle uklidnil tím, že v republice se běžně létá 100 km a světový rekord je přes 400 a že odtud se dá letět k Frankfurtu. Po těchto šílených informacích zrušili cestu do hypermarketu a že prý na Rané již dlouho nebyli, tak se tam podívají hned. Slíbil jsem jim, že tam uvidí čilý provoz a že si mohou dohodnout tandemový let či výcvik. Cesta rychle uběhla díky dalšímu vyprávění a před osmou hodinou jsem byl zase na startu, podmínky byly výborné pro svahování a kupodivu na kopci byli pouze kurzíci. Rozloučil jsem se s exluzivním svozem a vrhnul se opět vzhůru. Krásný den jsem završil hodinovou svahovačkou ve 3 lidech, s dostupem 100 m nad start a ke klesání na přistání jsem musel padák donutit. Byl to den jak vymalovanej. Modeláři si večer také užívali a létali již za tmy s osvětlenými modely, no krása.

Další fotografie z přeletu.