LiborKl

Sobotní ráno bylo zpestřeno jakýmsi rachotem. Sousedovi asi spadl komín, sesul se po střeše a dopadl na plechovou střechu přístavku, napadlo mě, když jsem rychle analyzoval směsici zvuků a otočil jsem se na druhý bok. Netrvalo dlouho a začaly se ozývat sirény a bylo jich čím dál víc. Tak to asi nebyl komín sousedův, obrátil jsem se zpět. Z postele mě definitivně vytáhl rachot vrtulníku, který zakroužil nad domem a náckové žádný sraz ten den plánovaný neměli. Fascinovaně zírám na to jak se vrtulník pomalu snáší nad malý volný plácek mezi omšelými budovami Koněva a ještě notný kus nad zemí mizí v oblaku zvířeného prachu. V 8,00 pořizuji první fotografii policejního vrtulníku, který sedí na zemi a vydrží zde do 9,00 kdy odlétá. Z přistání fotku nemám, ale stejně by na ní byl vidět pouze obrovský oblak prachu, ve kterém pilot vrtulník posadil na zem. Jak to udělal, ví pouze posádka. Rychle se oblékám a běžím na místo činu. Tam se dozvídám, že to spadlo na zloděje kovů všem známé národnosti, že je jich tam asi 10 a všichni kteří mi tuto informaci poskytují zároveň dodávají různými slovy politování nad tak nízkým počtem. Během té hodiny, než jsem byl vykázán jakýmsi aktivním vyšetřovatelem, jsem pořídil fotografie zřícené haly a příbuzných, zasahujících záchranářů a hasičů, kterých se sjelo nebývalé množství z různých základen a než mě policejní orgán definitivně vyhodil z areálu, ještě odlétající vrtulník.

Související články viz následující odkazy z ČTK,  domovské stránky Darwinových cen, diskuze 1, diskuze 2